Pac a hubu. Enzo

TIP NA DÁREK – s úsměvem

 

 

PAC – no to je celkem jasné, že…

HUBU – no to asi taky, ne, když vidíte, kdo jsem ?

ENZO – miláček rodiny, šampion, pes velevážený, rošťák, uličník…

 

Ale miluju svoji smečku stejně jako ona miluje mě. A píšu o tom deník, nevěříte? No a proč by moderní pes nemohl psát deník?  Když může dělat spoustu jiných věcí (co zase lidi neumí). Moje medové “deníkové” dny vyšly knižně a já doufám, že vám udělají radost!

 

 

enzo kniha

 

 

 

Třista … a víc. Tolik bylo zápisů v Enzově deníku. Abychom to ale uvedli na pravou míru: Enzo je úžasný retrívr, který vlastní neméně úžasnou smečku (lidskou). Ta neváhala a jeho  období “mužnění” zapisovala do deníku tak dlouho, až už to nešlo vydržet a je z toho kniha.

Jiří, Ivana, Šárka a Lenka Hellerovi jsou páníčkové, jaké by si mohl každý  pes jen přát. Brácha bígl Lysien “Lýsa” sice občas leze na nervy, ale je starší a tak se bere.

 

Enzo a jeho rodina jezdí na Šumavu. Celkem pravidelně a mají ji prochozenou, zmapovanou (a očichanou) možná lépe než kdekterý  zdejší letitý osadník. A ve svém deníku o místech, která se mu tady, na Sušicku, Kašperskohorsku, v šumavských horách i u královny marmelád líbí, píše.

Poutavé vyprávění potěší malé i velké čtenáře, je vtipné, nevtíravé a rozhodně nevšední, doplněné  fotografiemi a kresbami  kouzelného štěňátka i lumpačivého teenagera. A dlužno dodat, že Enzo v deníku nešetří ani své páníčky.

 

Pod stromečkem může udělat celé rodině radost právě tahle  knížka, která už svým podtitulem “medové dny”  naznačuje, že o laskavý humor, vtipné situace a komické příhody v ní není nouze. Ostatně,  podívejte se na ENZA …

***

Autorsky se na knížce podílela poměrně velká smečka: Kromě ENZA – o úpravu textů z deníku moderního psa do knižní podoby se postaraly Ivana, Šárka a Lenka Hellerovy,  fotografie dodal Jiří Heller a  opět Šárka a Lenka, Jana Mašterová, Eva Šípová, Lenka Černá, Jan Rohan a Lukáš Beránek,  ilustracemi ji vyzdobila Monika Mašterová, obálku navrhl a zpracoval Ivan Faltus. Mecenášem umění je “Enrico z  Botičských Meandrů” (v knize na str. 161).

***

Každý  hodný páníček potřebuje každý den  pořádnou dávku psí lásky. A víte jak se to dělá? …

 

ENZOVY originálně zpracované zážitky si můžete objednat u vydavatele HELLER.CZ s. r. o.

prostřednictvím www.enzorika.cz

***

 

ENZO NA ŠUMAVĚ a…

“Jedeme na Šumavu. Tam jsem ještě nebyl.  Už znám trochu Vysočinu, Krkonoše i Orlické  hory, tak se moc těším. Protože  nás jede spousta, dělíme se do dvou aut.  Já se  Šárkou, páníčkem, Jardou, Lysienem a  lyžemi tvoříme posádku číslo jedna. Lenka vyfasovala paničku a bagáž a jsou posádka číslo dvě. Máme namířeno  do krásného Amálina údolí pod Kašperskými Horami do hotelu Šumava. Prý tam mají moc rádi pejsky, je tam božský klid, spousta sportovního vyžití a vyhlášená kuchyně. Já to tam ještě neznám, ale Archie s Lysienem jsou zde váženými hosty, štamgasty. Cestou jsme se ještě zastavili v Sušici. Jednak abych viděl, kde bydlí Blackie babička, a za druhé tam  v pekárně Rendl prodávají božské větrníky, které se rozplývají na jazyku….”

 

***
ENZO DOMA

“Byl první máj, byl lásky čas, jak praví klasik. Proto jsem zůstal doma s mojí milou Šárkou, zatímco naši odjeli s Lýsou na Šumavu. Taková zákeřnost. Taková podlost. Neomluvitelnost…”


“Mám jedno přání. Je děsně tajné a nikomu ho nemůžu říct. Jedná se o to, že bych moc rád věděl, co je nahoře ve špajzu. Tam, kam už nedohlédnu, ani když si stoupnu na špičky a natáhnu svůj dlouhý svalnatý krk. Občas se o tom s Lysienem dohadujeme. Lýsa by si přál, aby tam byly napěchované nekonečné řady pytlů s piškotama. Já sním o policích plných šunky a syrového čerstvého masíčka  od pana Kšány z Břevnova. Máme plán, že až někdy naši nebudou doma, vysadím Lysiena na záda a on to zkontroluje. Možná je ale lepší nic nezkoumat. Co kdybychom objevili balíčky s moukou, čočku, sušená rajčata, nebo, nedej bože, kečup. To by bylo zklamání!”

(ukázky z knihy)

PAC A HUBU. ENZO