– posbíráno z webů, publikací, starých pohledů a kalendářů… –
S oslavani vánočních svátků je spojeno mnoho místních či národních zvyklostí.
vánoční strom a jesličky
U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem vztyčení a zdobení vánočního stromu či stromku, pod který se v rodinách kladou dárky. Počátkem 19. století se součástí dekorace stalo i osvětlení a vánoční stromek se z Německa šíří dál. V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich na svém libeňském zámečku. Rovněž bývá zvykem na Vánoce stavět jesličky neboli betlém: v Čechách se tento zvyk objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze. Charakter Vánoc do značné míry ovlivňují také koledy, česká tradice koled je pak zvláště bohatá.
24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavnostní večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti:
mohlo se tak připravit o talíř více pro nečekanou návštěvu, případně položit pod talíř minci či šupinu.
Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze hospodyně.
Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší “Ježíšek“.
Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista.
Se štědrým večerem se pojí i řada lidových zvyků:
lití olova, pouštění ořechových lodiček, házení střevícem či třesení bezem a další.
Dodržujete některé z nich? Všechny? Nebo letos vyzkoušíte něco úplně poprvé?
vánoční cukroví
Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic, která je ve velké části českých domácností dodržována.
Betlémské světlo
Jednou z novodobých vánočních tradic je betlémské světlo, které rozvážejí skauti. Světlo se každoročně zapaluje v Betlémě, a posléze putuje napříč Evropou. Do Česka betlémské světlo putuje z Vídně, kde jej rakouští skauti předávají o neděli Gaudete delegacím z celé Evropy; pro české země jej přebírají brněnští skauti, kteří jej v sobotu rozvážejí před 4. nedělí adventní, takže je pak k dispozici v kostelech, na náměstích…
Šupiny pod talíř – před štědrovečerní večeří dejte každému ze stolovníků pod talíř kapří šupinu, ta by měla zajistit, aby měl v příštím roce dost peněz.
Hvězda
Od dávnověku byly hvězdy pokládané za mocné nebeské bytosti, které mohou ovlivňovat osudy lidí. Objevení nové hvězdy na obloze bylo vždy pokládáno za předzvěst důležité události. O původu betlémské hvězdy se dodnes vede řada diskuzí i v odborných kruzích, a ať již byl její původ jakýkoli, vždy bude symbolizovat víru v nové, lepší časy.
Anděl
Průvodce vánočního času je anděl – objevuje se jako postava z průvodu sv. Mikuláše i jako figurka k vánoční dekoraci. Postava anděla troubícího na roh zavěšená nad vánoční stůl prý dokáže přivést do domu duše zemřelých předků i usmířit rozkmotřené příbuzné.
Rozkrojené jablíčko
Po štědrovečerní večeři si každý může rozkrojit jablko, napříč, tedy kolmo na stopku. Kdo ve svém jablku nalezne pěticípou “hvězdičku” ze zdravých jadérek, může být spokojen. V příštím roce ho čeká zdraví a štěstí. Pokud je jádřinec červavý, lze se nadít nemoci. A když místo pěticípé hvězdičky jsou jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozí nejhorší. Osudu lze napomoci výběrem zdravého, velkého jablka. Podobnou informaci jako jablka podle tradice ukrývají i vlašské ořechy. Kdo ve čtyřech nalezne zdravá jádra, bude sám zdravý celý rok.
Poetický zvyk, který upoutá (nejen) každé dítě, je pouštění lodiček z ořechových skořápek. Ořechová lodička se zapálenou svíčkou se vypustí do větší nádoby s vodou. Její plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo ji vyslal.
- Zůstane u břehu – nečekají vás žádné změny
- Okamžitě se potopí – veškerá snaha zlepšit svou situaci bude marná
- Potopí se až po chvíli – vlastním přičiněním nebo hrou náhod se vaše snažení přes dobrý začátek mine účinkem
- Pluje bok po boku s jinou lodičkou – láska a přátelství, též výhodná obchodní spolupráce. Pluje-li jedna lodička napřed, její tvůrce bude ve vztahu dominovat. Čím déle plují vedle sebe, tím bude vztah pevnější.
- Všechny lodičky v kruhu – v rodinném kruhu bude přátelství, úcta a tolerance
- Jedna lodička uprostřed kruhu – její majitel potřebuje ochranu a pomoc.
- Jedna lodička mimo rodinný kruh – její tvůrce v nadcházejícím roce rodinu opustí
- Lodička sama dopluje k druhému břehu – úspěšně a bez pomoci získáte, po čem toužíte
- Lodička se točí v kruhu – nerozhodnost, přešlapování na místě, ujasněte si, co od života chcete
- Lodička potopí jinou lodičku – majitel „agresívní“ lodičky chce své plány uskutečnit za každou cenu. Pokud jde o lodičky partnerů, znamená to rozchod či vážnou krizi. Jsou-li to lodičky sourozenců, jde o žárlivost agresora.
- Váhavá lodička, která se drží nejprve u břehu a pak vypluje a dorazí na protilehlý břeh znamená, že po počátečních zmatcích najdete správnou cestu k uskutečnění svých cílů.
- Lodička nabere vodu, ale přesto dorazí k druhému břehu: svůj záměr uskutečníte s odřenýma ušima.
- Lodička mění partnery a vždy se na nějakou dobu připojí k jiné: budete hledat sami sebe a ujasňovat si své plány a touhy.
- Zhasne-li svíčka v okamžiku, kdy vyslovujete svou otázku, jste neupřímní k sobě i k ostatním.
- Zhasne-li svíčka v plující lodičce, která se sice nepotopí, ale zůstane v přístavu, je vám ve skutečnosti záležitost, na kterou jste se ptali, lhostejná.
- Lodička se připojí k jiné a té zhasne svíčka: svým chováním zapříčiníte ztrátu lásky či odmítnutí.
Nad plamenem či na kamnech se roztaví kousek olova, které se posléze najednou vylije do nádoby s vodou. Podle tvaru, do kterého olovo ve vodě ztuhne, přítomní usuzují, co dotyčného čeká.
- čáry rovné – spokojený, klidný život
- čáry vlnité – nejasnosti, zmatky, cestování, duševní zmatky
- půlkruh – falešný přítel, zrada, rozchod s milovaným člověkem
- jeden uzavřený kruh – finanční zisk, dědictví, dar
- porušený či prolamovaný kruh – tím větší zklamání, čím více je rušivých prvků, též nemoc či neutěšená finanční situace
- více dobře vyvedených kruhů – štěstí, blahobyt, hodně dětí
- dva kruhy – svatba
- více porušených kruhů – nic dobrého na vás nečeká
- dva porušené kruhy – rozchod s partnerem, zrušení zásnub či svatby
- kruh zlomený při vyndavání z lázně – znamená prý smrt či minimálně sedm let smůly
- pravidelný ovál – sňatek z lásky
- poškozený ovál – láska s překážkami, výsledek záleží na síle a chuti bojovat za své štěstí
- pravidelný čtverec – harmonický život v souladu s ostatními lidmi i přírodou
- přerušovaný čtverec – cesta k úspěchu není snadná
- několik čtverců – rozmělnění sil a malá soustředěnost může zhatit tvoje plány
- pravidelný trojúhelník – nečekané štěstí v podnikání
- nepravidelný trojúhelník – nejistota, ztráta zajištěné existence
- jeden kříž – smrt přítele nebo příbuzného
- dva kříže – zajištěné stáří
- mnoho křížů – smysl pro okultismus
- malý lesklý křížek – smrt dítěte
- dům se střechou a oknem – štěstí tě provází
- dům s oplocenou zahradou – dědictví, bezpracný zisk, ale i povinnosti a námaha
- dům hořící – těžká nemoc
- dům bez oken a dveří – máš tvrdé srdce
- husté mřížky – vězení nebo dlouho odloučení
- řídké mřížky – nemoci zubů
- zvířata – buď soucitnější
- savci – pomáhej slabším a potřebnějším a budeš odměněn, též starosti
- ptáci – duše je cestou ke spáse, též dopis či zpráva
- ryby – svou spásu hledej v mlčení
- plazi – nepřátelství, zrada, úskoky
- hadi – pokušení, ale i moudrost nabytá zkušenostmi
- hvězdy – znamenají obecně všechno dobré, zdar a cestu k duchovnímu rozvoji
- kometa s ocasem – velké životní změny
- květiny – láska, rodinné štěstí
- stromy – dlouhá životní cesta
- stromy s bohatým větvovím či rozkvetlé – čeká tě skvělá budoucnost
- stromy polámané – nemoc
- jehličnany – smrt fyzická či duševní nemoc
- keře – malý finanční zisk či dědictví s překážkami
- nádoba – své bohatství nabudeš jen vlastním přičiněním (čím je nádoba větší, tím jsou tvé vyhlídky lepší)
- člověk, postava – žij svůj život tak, aby ses za své činy nemusel stydět, máš velkou odpovědnost
- srdce – láska je branou k poznání
- dvě srdce – milenecký vztah
- jedno velké a jedno nebo několik menších – láska k dětem, též starosti
- přerušované srdce – vztah založený na fyzické přitažlivosti bez duševního souznění
Pata nebo špička? Na Štědrý den se svobodné dívky mohou svého osudu zeptat, čeká-li je v příštím roce svatba. Dívka hází střevícem přes hlavu. Jestliže dopadne patou ke dveřím, zůstane i nadále doma. Pokud ale bota zamíří špičkou ze dveří ven, čekají dotyčnou vdavky a odchod od rodičů.
Tedy nikoliv vaším vánočním stromkem, ale nejčastěji mladou jabloní, bezem či zlatým deštěm na zahradě. Děvče si vyběhlo po večeři na zahradu, zatřáslo stromkem a odkud se první ozval pes, odtud (z toho směru) měl přijít ženich. Dodnes se tento zvyk dodržuje snad už jen někde na Moravě, možná bychom dívku třesoucí stromem na Štědrý večer ale hledali dnes už marně…. více štěstí bychom určitě měli na “sociálních sítích”…
Na malé papírky se napíší zpravidla jednoslovná hesla (štěstí, zdraví, bohatství, svatba, dítě atd.) a ty se vloží do nádobky. Stolovníci pak po večeři losují. Převládají samozřejmě pozitivní hesla! Použité heslo se vrací do nádobky zpět, aby další losující si mohl vytáhnout svou budoucnost z plné škály osudu.
Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené snítky nejčastěji připevňují na lustr, případně nad dveře. Zřejmě proto, že pod zavěšeným jmelím má muž právo políbit jakoukoli dívku či ženu. Nebo proto, že “kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí” a jejich láska bude po způsobu jmelí věčně zelená. Každopádně darované jmelí nosí štěstí, a tak se při vánočních návštěvách hodí s sebou snítku přinést.
———————————————————————————————————————————————————————–
Pro vánoční pohodu nejen u stromečku přidáváme i texty klasických koled, abyste si je mohli prozpěvovat třeba při zdobení posledních kousků cukroví ..
Já bych rád k betlému
Rád bych k betlému,
k Ježíšku malému.
Mám doma křepeličku,
a pěknou žežuličku.
Ty mu odvedu.
Bude žežulička,
vyrážet Ježíška.
U hlavičky jeho sedávat,
líbezně mu bude kukávat.
Ku kuku, ku kuku,
zdráv buď (již) Ježíšku.
Jak jsi krásné neviňátko
Jak jsi krásné, neviňátko,
vprostřed bídy nebožátko!
Před tebú padáme,
dary své skládáme.
Já ti nesu dvě kožičky,
by zahřály tvé nožičky.
Já zas trochu mlíčka,
by kvetla tvá líčka.
Já ti nesu veselého,
beránka ze stáda svého,
s ním si můžeš hráti,
libě žertovati.
A co mi ti nuzní dáme?
Darovati co nemáme.
My ti zadudáme,
písně zazpíváme!
Pastuškové mu dudají,
zvuky dud se rozléhají,
slavně dudy dují,
všichni prozpěvují.
Slyšte, slyšte, pastuškové
Slyšte, slyšte pastuškové,
jaké znějí zpěvy nové
v této noční hodině
u betlémské krajině!
Andělé se tam zjevují,
slávu a čest prozpěvují
pacholátku zkroušeně,
jež si hoví na seně.
V jeslích leží pacholátko,
plesej, plesej, blahá matko,
byť i Betlém neznal Tě,
Ty zde nejsi v samotě.
Nejsi, nejsi chudá žena:
pastýři zde na kolena
před tvým synkem padají,
písně chvály zpívají.
I my jdeme k chudé stáji,
ta dnes podobá se ráji,
zpěv andělský odtud zní,
sám Syn Boží bydlí v ní.
{jcomments off}
