Kateřina Emmons: Trénink? Možná na podzim

Příležitost položit několik otázek naší současné nejlepší sportovní střelkyni ze vzduchovky Kateřině Emmons se naskytla, když do údolí pod Kašperskými Horami přijela podpořit akci Nadace policistů a hasičů, pořádanou pro rodiny které přišly o manžela nebo otce při výkonu služby.

 

Na domluvený krátký rozhovor ve Wellness & Sport Hotelu Šumava dorazila rovnou z hradu Kašperk a v doprovodu celé své rodiny – manžela Matthewa, čtyřleté dcery Julie a v červnu narozeného synka Martina Henryho. Zatímco Kateřina (za bedlivého dozoru dvojjazyčně komentující Julinky) odpovídala na otázky, Matt se vzorně s úsměvem staral o syna.

 

V zimě jste se vrátili do Plzně a uzavřeli jste tak cestování a bydlení ve Státech, kde jste žili od roku 2009. Ještě se vám ani manželovi (pochází z New Jersey) nestýská?

„Nestýská. Jsme v Plzni moc rádi, máme tam celé zázemí – nejen to sportovní, ale hlavně rodinu. V Americe jsme nenašli, ani v Minnesotě ani v Coloradu, takové místo, kde by se nám líbilo napořád, a tak i když jsme tam měli přátele, řekli jsme si, také vzhledem k práci, že přesídlíme do Plzně a zůstaneme tam.“

 

Mezi úspěchy hrdé Plzeňačky se řadí 1. a 2. místo na olympiádě v Pekingu, 3. místo na olympiádě v Athénách, 4. místo z Londýnské olympiády, tituly Mistryně světa 2002, stříbro v roce 2006, dva tituly Nejlepší střelkyně – světa a ČR z roku 2008 a další a další. Kterého si váží nejvíc a co pro ni je při každé další soutěži těžké?

 

„Samozřejmě všech úspěchů si vážím, olympijských určitě na prvním místě. Jsou pro mě důležité, každý má něco do sebe. Ale jsou i závazkem, protože ten tlak, který pak vzniká při každém dalším závodu z toho, že když je vidět že vám něco jde a máte za sebou nějaký ten úspěch, stále roste. Očekává se další a další úspěch a ono to vyjít nemusí. Ve světové špičce je to hodně „natěsno“. Tak to je asi tak vždycky nejtěžší, samozřejmě když neřeším zdraví, nebo momentální indispozice“ usmívá se Kateřina

 

Kateřina Emmons přestávku v aktivním tréninku sportovní střelby zatím neřeší.

„Není zatím kam spěchat. Uvidíme jak to všechno půjde, možná začnu alespoň trochu s tréninkem na podzim. Kondička, rehabilitace…. Ale spíš přemýšlím o sezóně 2015/2016.“

 

Vychází vám Centrum sportu Ministerstva vnitra v tomto ohledu vstříc, nebo pospíchá s vaším návratem do aktivní sportovní kariéry?

„Musím říci popravdě a ráda, že v tomhle nám Centrum vychází maximálně vstříc. Podmínky jsou takové, abychom mohli sladit dohromady jak rodinný, tak sportovní život. Zázemí, které nám vytváří, je úžasné. A pochopitelně, je to o domluvě, takže i my se teď domlouváme, kdy se vrátím „do práce“.

 

 

Kdy a jak jste se ke střelbě dostala?

„To je dané rodinou,“ směje se Kateřina.

„Tatínek byl dlouho v nároďáku, stal se jeho trenérem, takže když jsem začínala, zhruba v roce 1997, střílet, trénovat a jezdit na větší závody, tak už byl mým trenérem, což byla obrovská výhoda.

Maminka se smířila že i já střílím, protože ona sama je velmi sportovně založená a dělala atletiku, lyžování a … a střelbu.“

 

Říkala jste, že jste ale před tím, než jste objevila kouzlo střelby, měla plavecké ambice.

„Tak ono to docela dlouho vypadalo, že se najdu v plavání, v bazénu jsem byla od 3 do 12 let, ale ve věku právě kolem puberty bylo jasné, že na to tělo není stavěné, tak jsem se nasměrovala jinam. Ale plavání mi dalo hodně. Jak disciplínu, tak třeba schopnost soustředění a další hodnoty.“

 

Co na to Julinka, že rodiče chodí ‘do práce střílet’? Vnímá to nějak a komentuje?

„Bere to naprosto v pohodě, je to pro ni asi takové, jako když jiní rodiče chodí pracovat do spořitelny. Tak my chodíme trénovat. Prostě samozřejmost, kterou neřeší.“

 

(Pozn. – když jsem si ale s Julinkou povídala o samotě, tak mi říkala že asi taky bude střílet jako mamka s taťkou, ale kdo z nich je podle ní lepší, to neprozradila…)

 

Olympijská láska – tak je váš vztah s Matthewem nazývaný v médiích. Jak to vlastně bylo?

„Je to pravda – seznámili jsme se na olympiádě v Athénách. (pozn. – tam Kateřina vybojovala bronz a Matthew zvítězil.) „Dohromady“ jsme se ale dali až o rok později, v roce 2005, v olympijském tréninkovém centru, na soustředění v Coloradu. Tréninkové centrum funguje pro Američany, tenkrát jsem tam byla pozvaná i se svojí sestrou (také nějaký čas závodně střílela). A od té doby jsme spolu.“

 

Líbí se vám na Šumavě?

„No rozhodně, právě i to byla jedna z věcí, která mi nám v Americe chyběla. Byla jsem zvyklá sem dost často s rodinou jezdit, takže si to tu užívám, teď už i se svou vlastní rodinou.“

 

katka

 

Do Kašperských Hor jste tentokrát nepřijela na sportovní soustředění  ale přijala jste pozvání Nadace policistů a hasičů. Jak vnímáte tuhle akci?

„I když je vlastně spojená se smutnými událostmi, cítím jak je důležitá. Tady v hotelu je perfektní servis a zázemí, je vidět, že jsou tu všichni (i my) spokojení. Ráda jsem pozvání přijala a těším se na společné popovídání s dětmi i dospělými.“

 

To proběhlo jen o několik minut později i v přítomnosti moderátorů a reportérů Krimi zpráv a VIP zpráv TV Prima. Kateřina po boku s Julinkou odpovídala na otázky, sympatický Matthew, který měl v náručí Martínka, se ocitl v obležení dam a vládla všeobecně dobrá nálada. O tom ale v jiném článku.

 

Kateřino, děkuji za rozhovor a přeji Vám, i celé vaší rodině, především zdraví, rodinnou pohodu, spokojenost v Plzni a sportovní štěstí, které pomůže obohatit vaši sbírku cenných kovů.

 

Andrea Staňková

{gallery}/susice/2013/srpen/kopie_katerina_emmons/{/gallery}