{jcomments off}Zprávu o otevření turistické cesty Luzenským údolím k Modrému sloupu očekávali všichni milovníci Šumavy, turisté i “pozorovatelé” ze zahraničí. Povedlo se a v polovině července se mohou vydat na cestu… K otevření ale rozhodně nevedla cesta lehká, umetená. Pamětník všech doprovodných “událostí”, milovník Šumavy, turista i sportovec a neúnavný bojovník za zpřístupnění této části Šumavy, Emil Kintzl z Kašperských Hor, který minulý týden prováděl značení oné vysněné cesty, vzpomíná na všechny peripetie:
…kamenité schody Luzný…
“Po dlouhých dvaceti letech se splní přání šumaváků a turistů a budou moci z Čech vystoupat přes hraniční přechod Modrý sloup na vrchol Luzného. Dalo to ale fušku překonat odpor různých ekologických organizací, občanských a vědeckých sdružení, okrašlovacího spolku Zdíkov a mnohých politiků. Proto jistě nebude na škodu celou tu trapnou, drahou a nepochopitelnou historii si připomenout.
Již v roce po sametové revoluci tu byla snaha vyznačit a zpřístupnit tuto historickou cestu, ale byla zamítnuta Správou CHKOŠ sídlící v Sušici. Následné zřízení NP Šumava přineslo problém populace tetřeva, který se stal pak hlavním aktérem sporů. Ten se zřejmě vyskytoval jen na české straně – na té bavorské mu asi turisté nevadili. Pak se hledaly další důvody proč by to nešlo – jako vrtulníky odvážející “ekologicky” dřevo, nevhodná cesta, chybějící infrastruktura, ptačí oblast, padající suché stromy a zase tetřev.
Občas svitlo i na lepší časy.Lidé se hlasitě nesouhlasně ozývali a starostové šumavských obcí protestovali v roce 2001 u Modrého sloupu.O rok později byla po čtyřleté rekonstrukci otevřena Březnická hájenka a následně roku 2003 se tu konala oslava Evropského dne NP s koncertem Lenky Filipové. Po deseti letech marného jednání doputovala na Březník bavorská skleněná archa v dřevěné dlani českých řezbářů, aby symbolizovala přátelství a spolupráci mezi šumavskými sousedy, které však nedaleko rozděluje uzavřená cesta. To už se také začínají ozývat i mnozí politici se svými sliby pomoci. Většinou však planými. V září 2009 organizuje starosta Modravy Antonín Schubert na Modrém sloupu setkání přátel Šumavy. Přestože je vzdálen jen 10km, musejí jet dva plné autubusy 80km přes Německo, aby se mohli podívat z Luzného a sejít k Modrému sloupu.
A vědci i pavědci nadále zkoumají již vyzkoumané, píší nelaciné expertizy a posudky, politici jednají, cestují na Šumavu a to všechno lid obecný platí.
Roku 2006 dávají turistům na zkoušku pět víkendů exkurzí s průvodci k Modrému sloupu, o což je enormní zájem, ale za dva roky je tomu konec. Česká inspekce životního prostředí má velké starosti a zkoumá, zda tím nebyl porušen zákon. Vyzkoumá, že tam prošlo víc lidí než mělo a chudák NPŠ dostává za dobrotu pokutu.
Vláda jedná dále o nových variantách cest a hraničních přechodů, pokračují protestní setkání, ředitelé NPŠ se střídají,tetřevi letí až do Bruselu a okolní les úspěšně usychá bez ohledu na tetřeva.
Ani Schengen nic nezměnil. Pamatujete na titulky v novinách?
„Vyšetřují vztah turista – tetřev. O Luzném každé jaro. Skončí tetřev v Bruselu? Přestaňte konečně dělat z lidí blbce. Bursík: Modrý sloup otevřeme. Topolánek: To chcete Šumavu zase zadrátovat? Zelené manipulace pokračují. Hnutí Duha hrozí obcím tetřevem. Šumavské veletoče.” Stačí??
Výsledkem pak bylo 15. 7. 2009 zkušební otevření cesty k hraničnímu přechodu na dva roky úpatím Špičníku, tj. oblastí o které prohlašovali tetřevologové, že je tam největší populace tetřevů. Jeden by řekl, to jsou ale paradoxy. Uschlý les tak nabídl jen pěkné výhledy. Turistické značení se však muselo po 15. listopadu odstranit a rozum zůstal stát. Po dvou letech zase konec, ale po neznačené cestě se tolerovalo chodit i nadále.
Proklamované Zelené plíce Evropy se zatím změnily v Divoké srdce a nastala další etapa vyjednávání. Nový vítr do celé této kauzy přinesl rok 2011 s novým dočasným ředitelem NPŠ Janem Stráským a pak jeho nástupcem Jiřím Mánkem – šumavákem. Oba dva museli snést mnoho nařčení a duhových pomluv a lží, ale odolali. Dovedli tento nekonečný boj do vítězného konce. Patří jim, i těm dalším co pomohli k dobré věci, náš dík.
A tak nová trasa Luzenským údolím je již ozdobena zelenými značkami a 15. července se můžete v pravé poledne zúčastnit jejího slavnostního otevření, projít se po ní a hlavně jí popřát, aby nám vydržela, jak se kdysi říkávalo, na ty věčné časy.”
