Řeč je o K2, poslední perle do Koruny Himálaje, kterou Radek Jaroš ještě nezdolal. Zabránila mu v tom třináctka – třináctý osmitisícový vrchol – Annapurna. Výprava na ni a dosažení vrcholu (bez kyslíku) ho stála omrzliny, amputace prstů na nohou, dlouhotrvající rehabilitaci a pochopitelně odklad všech dalších výprav. Radek Jaroš se ale plánu, dotáhnout do konce všech čtrnáct osmitisícovek, nevzdává a věří, že Korunu Himálaje ‘udělá’ celou. Možná už příští rok.
„Moje aktuální mise? No přece do Sušice!“ zareagoval se smíchem Radek Jaroš hned v úvodu našeho rozhovoru na otázku, co má právě teď v pánu, na co se připravuje.
„Letos je moje příprava spíš v nížinách, sport a pohyb samozřejmě ano, ale na lezení nic velkého. A když sport tak co nejvíc v přírodě – hory a příroda vůbec jsou ta nejlepší tělocvična na světě. Nejvíc jsem teď na kole. S fyzičkou nejsem úplně spokojený, nohy pořád nefungují tak jak by bylo zapotřebí,“ dodává.
Ale K2 je pořád ve hře, nebo ne?
„To určitě, dělám pro to všechno a když všechno půjde podle plánu, zkusím ji příští rok.“
Přes všechno co ho od Annapurny potkalo, Radek, který jak sám říká na hory vyrazil dost pozdě (v 18 letech), na ně nezanevřel. Jak vidí budoucnost horolezectví?
„Na hory nejde v pravém slova smyslu zanevřít. Jak vás jednou dostanou…. Je třeba k nim přistupovat s rozumem a pokorou, znát své možnosti a hranice. A ano, počítat i s tím že se může stát vlastně cokoliv.
Horolezectví je neustále se rozvíjející sport. Dnes už to není jen o vylezení na skálu, když to řeknu jednoduše, ale má škálu disciplín, polovina z nich jsou vyloženě sportovní. A i tady jsou módní oblasti, dost vyhledávané – bouldering, Bigwall. Hodně horolezců se orientuje na hledání nových, těžších a ještě nezvládnutých cest na nižších vrcholech než jsou osmitisícovky.
Budoucnost? Pořád bude kam lézt,pořád bude co objevovat, pořád budou překonávat lidi sami sebe… A pořád budou extrémy a bohužel pořád budou i smutné události. Ale bude přibývat i toho pozitivního, věřím tomu. Člověk & skála – to je podle mě věčný vztah, který se bude vyvíjet. Dá hodně do života. Nejen sportovně a fyzicky o překonávání sama sebe na skalních masivech, ale právě i o tom, jak se vypořádat s těmi „lidskými“ překážkami.“
Což dokazuje i to, jak se Radek Jaroš vypořádává se svým handicapem.
Pořád jsme ‘na dosah’ nebe, ve výškách. Co hloubky? Máte v plánu i nějaké jeskyně? Kde jste byl nejhlouběji?
„No tak pokud nepočítám potápění se – klasické pod vodní hladinou, tak asi tak mínus deset metrů (měřeno nadmořskou výškou) u Mrtvého moře, tuším,“ směje se otázce a dodává, že i hloubky jsou v plánu: „Zrovna v úterý jedu fárat. Do posledního českého hlubinného dolu v Litvínově.“
A teď k Sušici – pořad „O extrémech na horách a nejen o nich“ představí divákům zvučná jména nejen v oblasti horolezectví.
„V Sušici se nás sejde víc – já, Lucka Hrozová (ledolezení aj.) která má hory v krvi po rodičích a byla na nich snad už coby miminko, Pavel Jonák (Bigwall), Martin Stráník nejlepší český boulderista, Klára Poláčková – první Češka na Everestu a další. Pořad bude plný vyprávění a obrázků nejen o horách a o extrémech na nich. Určitě všichni mají co říct a tak si myslím, že diváci nebudou zklamaní a zvu je na sobotní večer do sušického kina,“ dodává Radek Jaroš v závěru našeho povídání.
Děkuji za rozhovor, upřímně přeji hodně zdraví a dostatek štěstí na cestě k dokončení Koruny Himálaje i na všech, byť zdánlivě obyčejných, cestách životem.
Andrea Staňková
(foto zveřejněno se souhlasem RJ)
Přijeďte za extrémy do Sušice i vy!
Pro všechny, kteří by se rádi na vyprávění českých nejlepších alpinistů (nejen) přišli rádi podívat připomínáme, že program HIGH POINT TEAM V SUŠICI se koná v sobotu 22. června od 20 hodin v sušickém kině (po skončení autogramiáda Radka Jaroše a Lucie Hrozové), příležitost máte ještě v neděli 23. června kdy High Point Team bude působit v roli instruktora v Offparku od 16 hodin (Na Fufernách) – a ani tady nebude chybět autogramiáda.
