Už v tomto období, kdy na Šumavě leží v některým místech metr a půl sněhu, začaly práce související s ochranou lesa. Lesníci vyrazili do šumavských lesů označovat stromy napadené kůrovcem.
Lesníci z jednotlivých územních pracovišť Správy NP a CHKO Šumava prochází svěřené lesní úseky. Do konce zimní sezóny musí každý z nich několikrát zkontrolovat asi tisíc hektarů lesa. Jedná se často o špatně přístupné terény, kde se mohou lesníci pohybovat pouze na lyžích či sněžnicích. Pod kůru se lesníci podívají pomocí obyčejné sekery nebo nože. Používají i speciální loupák. Pokud vidí, že strom již je napadený kůrovcem, označí ho a zaznamenají jeho polohu v terénu do GPS nálezové databáze, díky které mají dokonalý přehled o stromech na celém svěřeném území.
Kvůli záchraně dalších partií lesa bude tyto vytipované stromy nutné na začátku jara asanovat. Kůrovcovou kalamitu se ve vzácných šumavských lesích podařilo podle vyjádření Správy NP díky efektivním asanačním zásahům zastavit již loni. Proto se na Šumavě může vytěžit pouze zhruba 50 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dřeva, což je mnohem méně, než v předchzích letech. Oproti roku 2010 se jedná až o sedminásobný propad.
“Kůrovce v lesích na území Národního parku Šumava máme pod kontrolou. Je to díky díky efektivním zákrokům v předchozích dvou letech,” říká mluvčí národního parku Pavel Pechoušek. “Nejdůležitějším posláním Správy Národního parku Šumava je správná péče o šumavské lesy. Podle Zákona na ochranu přírody se musíme snažit zamezit opětovnému šíření kůrovce do lesů. Stromy se budou asanovat pouze v zásahových částech,” dodává Pavel Pechoušek.
Pracovníci šumavského parku navíc v lese hledají vhodná místa pro umístění lapáků. „Naše práce začíná ještě v době, než v šumavském lese odtaje veškerý sníh. To je také čas na přípravu obranných zařízení před začátkem jarního výletu kůrovců. Musíme systematicky procházet jednotlivé porosty a vyhledávat stromy vyvrácené větrem či zlomené tíhou sněhu, které je vhodné využít jako lapáky. Lýkožrouti, kteří na jaře vyletí, se pak to těchto stromů chytí jako do pasti,” přibližuje činnost lesníků Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy.
„Lapák je jedním z nejefektivnějších obranných zařízení, které využívá přirozenou atraktivitu oslabeného nebo jinak poškozeného stromu pro letícího kůrovce,” říká Jan Kozel. Lapák, který od zimy leží na zemi jako poražený strom, je zapotřebí v pravidelných intervalech kontrolovat, aby bylo dosaženo co největšího lapacího efektu. Na obsazeném lapáku jsou patrné závrty v podobě drobných otvůrků a hromádek pilin, které vytváří zavrtávající se lýkožrout.
Na území parku se používá ještě jeden druh odchytových zařízení na kůrovce – tzv. lapače. Lapače se v lesním provozu hojně využívají, odborná i laická veřejnost je důvěrně zná z kalamitních holin, ty se do lesů instalují těsně před předpokládaným rojením kůrovců.
(jr)
foto: Pavel Pechoušek, Správa NP a CHKO Šumava
{gallery}vimperk/2013/brezen/znackovani_stromu/{/gallery}
