Cenného úspěchu dosáhl soukromý zemědělec Pavel Vokál ze Strážného v celostátní soutěži Farma roku. V soutěži, kterou vyhlašuje Asociace soukromých zemědělců České republiky, se pro rok 2012 umístil na třetím místě.
Pavel Vokál s rodinou téměř na hranicích s Německem, na území Národního parku Šumava, ekologicky obhospodařuje přibližně 1100 hektarů půdy, která slouží převážně pro chov osmi set kusů masného skotu. Kromě toho je na farmě také obora s několika stovkami jelenů a daňků. V šesti malých rybnících probíhá chov lososovitých ryb, především pstruhů. Pavel Vokál se rovněž věnuje agroturistice, nabízí ubytování v moderní penzionu vybudovaného z bývalých stájí a rybářskou baštu. Farma zaměstnává celoročně čtyři lidi. Když je sezóna, najímá i další pracovníky.
Chov masných plemen krav, jelenů a daňků se uskutečňuje v bio kvalitě. „Jsem velkým zastáncem produktů bio. Nejedná se o marketingový tah, ale o kvalitu potravin z ekologického hospodářství, která lidem skutečně prospívá,” tvrdí Vokál.
{gallery}vimperk/2013/unor/farma/{/gallery}
Způsob hospodaření Pavla Vokála se líbí vedení šumavského parku. Za vzorový způsob farmaření Pavla Vokála na území Národního parku Šumava mu ředitel parku Jiří Mánek udělil speciální poděkování. „Je to zvláštní cena ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lidi, kteří nám pomáhají s péčí o vzácnou šumavskou přírodu a přitom ještě dokáží poskytovat kvalitní služby veřejnosti,” vysvětluje tiskový mluvčí parku Pavel Pechoušek.
Podobně jako dalších 67 šumavských zemědělců a farmářů provozuje farmář ze Strážného svoji zemědělskou činnost (kosení a pastvu) na území národního parku Šumava v oblastech bezlesí. Jak potvrzuje Pavel Pechoušek, Správa NP Šumava problematiku bezlesí řadí na hodně vysoké místo ve svých prioritách, aby se na Šumavě ve větší míře objevovaly tradiční šumavské louky, které historicky zabíraly zhruba 10,5 tisíce hektarů na území parku. Nyní se bezlesí nachází na sedmi tisících hektarech. Farmáři však mohou dosud využívat jen 4500 hektarů. „Za dobu platnosti chystaného plánu péče by se velikost území s bezlesím mohla o dva tisíce hektarů zvětšit, ale to je již maximum, které můžeme na Šumavě pro tyto účely poskytnout,” říká ředitel NP Šumava Jiří Mánek.
Řada ploch byla po celou existenci Národního parku Šumava bez péče člověka. Proto louky zarůstaly dřevinami. Plochy, které se svými stádii již více blíží lesu, tak jím zůstanou i nadále. Tam, kde má ještě význam zarůstající bezlesí navrátit do stádia luk, tam pracovníci parku dřeviny prořezávají. V místech, kde loni tak učinili, budou ošetřené plochy letos připravené ke spásání a kosení. S dalším prořezáváním se počítá i letos.
Bezlesí zvětšuje pestrost převážně lesnaté krajiny, ale i skladbu rostlin a živočichů, kteří na tomto území žijí. „Péče o bezlesí v oblasti Šumavy je důležité v zájmu zachování krajinného rázu a ochrany biodiverzity,” vysvětluje na závěr šéf šumavského parku důležitost bezlesí.
(jr)
foto: Štěpán Rosenkranz, Správa NP a CHKO Šumava
