Obvykle se na Šumavu jezdí v zimě kvůli běžkám nebo sjezdovkám, ale co takhle dopřát si výlet tichou zasněženou krajinou, kam se na běžkách nejde dostat? Nejlepší variantou jsou sněžnice, které se stávají čím dál více oblíbenější. My jsme si je na vlastní kůži vyzkoušeli na výletě, které pořádá pravidelně kvildské informační středisko. Není jediným infocentrem v NP Šumava, které výlety na sněžnicích organizují. Letos pracovníci šumavského parku uskuteční pro zájemce nejen na Kvildě, ale i na Stožci, na Svinných Ladách a v Kašperských Horách celkem dvaadvacet výletů.
“Půjdeme kolem Kvildy do míst, která místní nazývají Políčka. Výlet bude asi čtyřkilometrový a bude trvat asi tak dvě hodiny,” seznamuje patnáctičlennou skupinu s programem průvodkyně výletu Dana Zývalová, vedoucí infocentra na Kvildě. Druhým průvodcem je pracovník Informační a strážní služby NP a CHKO Pavel Veverka. Tato trasa patří mezi nejoblíbenější. “Snažíme se vybírat zajímavé a klidné trasy, kam se lidé na lyžích nedostanou. Není podstatou dnešní akce nachodit co nejvíce kilometrů, ale ukázat účastníkům nějaké hezké výhledy na okolní kopce, povědět jim něco o zdejší přírodě, historii obce a třeba ve sněhu ukázat stopy zvířat, na něž je právě Pavel Veverka odborník,” vysvětluje na začátku Dana Zývalová.
Po dvouhodinovém pobytu na sněžnicích ji dávám plně za pravdu. Dana Zývalová je osobou na svém místě, v infocentru dělá oprávněně. Všichni účastníci se od ní dozvěděli hodně zajímavých informací z historie Kvildy, která měla před válkou více než tisíc stálých obyvatel a uživil se zde i například i kloboučník. Hned při první zastavení nad Kvildou neznalým Šumavy představila Jezerní slať, jedno z nejstudenějších míst republiky. Po cestě ukázala lišejník provazovku, jež, jak řekla, je indikátorem velmi zdravého ovzduší. Provazovka se neobjeví tam, kde není čistý vzduch. I na slibované stopy zvířat došlo. Díky Pavlu Veverkovi jsme zaznamenali stopu lišky i s rýhou ve sněhu od ocasu a stopu jelena, který není v tuto dobu častým obyvatelem kvildských lesů, neboť kvůli hlubokému sněhu migruje na Vimpersko.
Dopolední výlet se líbil i Vlastě Blahníkové z Plzně, která pobývá na Kvildě s dlouholetou partou na týdenní dovolené. “My jsme taková akčnější skupina a rádi jsme zkusili něco nového a rozhodně nelituji, že jsem vyrazila,” pochvalovala si po své premiéře na sněžnicích.
Není divu, že zájem veřejnosti o výlety na sněžnicích pořádaných kvildským infocentrem je stále vyšší. Místa jsou vždy dopředu obsazená (i díky tomu, že zájemci zaplatí jen symbolických třicet korun), lidé si je musí vzhledem k omezenému počtu sněžnic rezervovat. Kvildské infocentrum vlastní třináct párů sněžnic. „Sněžnice půjčujeme jen na společný výlet, ale vzrůstající zájem zachytili místní podnikatelé a už je nabízejí k zapůjčení,” vysvětluje Dana Zývalová.
Josef Rychtář
{gallery}vimperk/2013/leden/sneznice/{/gallery}
